německý organický chemik (1876–1959), Nobelova cena (chemie, 1928) za výzkumy, které objasnily strukturu sterolů a jejich vztah k vitaminům. Vystudoval medicínu, již během studií ho však zaujaly otázky struktury a funkce organických molekul. Od roku 1915 byl profesorem chemie na univerzitě v Götingen. Studoval strukturu cholesterolu, objevil 7-dehydrocholesterol (viz kalciferoly) a prokázal, že jeho konverze na aktivní vitamin D je fotochemická reakce. Zabýval se také chemií imidazolu a dokázal, že je obsažen v histidinu a histaminu. Jeho studie thiaminu vedly k závěru, že obsahuje thiazolový a pyrimidinový kruh.