anglický fyziolog (1886–1977), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1922) za objevy týkající se produkce tepla ve svalech. Vystudoval matematiku a fyziologii a patří k zakladatelům biofyziky; na univerzitě přednášel i fyzikální chemii. Již před první světovou válkou exaktními metodami studoval produkci tepla ve svalu; podařilo se mu prokázat, že sval nepotřebuje kyslík pro kontrakci, ale že jej následně využívá pro regeneraci. Analogická velmi citlivá měření prováděná na nervové tkáni ukázala, že zde vzniká teplo v souvislosti s průchodem nervového impulsu. Odvodil také rovnici, která popisuje sigmoidní průběh saturace hemoglobinukyslíkem v závislosti na jeho parciálním tlaku (viz Hillova rovnice). Za své zásluhy ve vědě i ve válečném úsilí v obou světových válkách získal mnohá britská (povýšen do šlechtického stavu) i zahraniční ocenění.
anglický fyziolog (1886–1977), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1922) za objevy týkající se produkce tepla ve svalech. Vystudoval matematiku a fyziologii a patří k zakladatelům biofyziky; na univerzitě přednášel i fyzikální chemii. Již před první světovou válkou exaktními metodami studoval produkci tepla ve svalu; podařilo se mu prokázat, že sval nepotřebuje kyslík pro kontrakci, ale že jej následně využívá pro regeneraci. Analogická velmi citlivá měření prováděná na nervové tkáni ukázala, že zde vzniká teplo v souvislosti s průchodem nervového impulsu. Odvodil také rovnici, která popisuje sigmoidní průběh saturace