Biochemický slovník

též Embdenovo–Meyerhofovo–Parnasovo schéma, angl. glycolysis, základní katabolický proces, při němž se molekula glukosy štěpí na dva tříuhlíkaté fragmenty. Stechiometricky nejjednodušší je štěpení na laktát (mléčnou kyselinu): C₆H₁₂O₆ → 2 C₃H₆O₃; buňka zde získá energii ve formě dvou molekul ATP. Protože do vlastního procesu glykolysy nevstupuje molekulový kyslík, hovoří se někdy o anaerobní glykolyse. Glykolysa je hlavním zdrojem energie pro řadu fermentujících mikroorganismů (laktobacilů, kvasinek alkoholového kvašení), ale také pro červené krvinky a svalové buňky pracující v anaerobním režimu. Tříuhlíkaté produkty glykolysy mohou vstoupit do dalších katabolických procesů, které mohou poskytnout další energii (celkem maximálně 38 ATP na jednu molekulu glukosy). Glykolysa je lokalizována v cytosolu prokaryotních i eukaryotních buněk. Za výsledky získané při výzkumu fermentace cukrů a fermentačních enzymů získali A.Harden a C.H. von Euler-Chelpin roku 1929 Nobelovu cenu.