angl glycosides, deriváty cyklických forem sacharidů, u nichž je poloacetalová hydroxyskupina nahrazena buď cukerným zbytkem (vznikají tak oligosacharidy), nebo strukturou necukerného charakteru zvanou aglykon (heteroglykosidy). Glykosidy odvozené od pyranos se nazývají pyranosidy, od furanos furanosidy. Podle druhu sacharidu, který je základem glykosidu, se rozeznávají ribosidy, glukosidy, galaktosidy atd., podle prostorové orientace substituovaného poloacetalového hydroxylu se rozlišují α-glykosidy nebo β-glykosidy. Vazba aglykonu může být zprostředkována atomem kyslíku (O-glykosidy), síry (S-glykosidy) nebo dusíku (N-glykosidy). (Podle přesného názvosloví organické chemie se N-glykosidy řadí do skupiny glykosylaminů.) Mezi glykosidy patří kromě oligosacharidů řada biochemicky důležitých sloučenin, např. všechny nukleosidy patří do skupiny β-(deoxy)ribofuranosidů. Na obrázku je jako příklad heteroglykosidu znázorněn vzorec amygdalinu, který je příčinou hořké chuti mandlí a jader peckovin; jeho cukernou složku tvoří β-gentiobiosa (6-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukosa).
poloacetalová hydroxyskupina nahrazena buď