angl. glucagone, lineární peptidový hormon (29 aminokyselin), vylučovaný α-buňkami Langerhansových ostrůvků pankreatu, ale také buňkami sliznice žaludku a dvanáctníku. Podporuje odbourávání zásobních látek, a to zejména glykogenu v játrech a triacylglycerolů v tukové tkáni, ale také tvorbu glukosy z aminokyselin či laktátu v játrech (glukogenese). Má opačné účinky než insulin, působí zvýšení hladiny glukosy (hyperglykemické účinky) a mastných kyselin v krvi.
» Biochemický slovník