švédský evoluční genetik, nar. 1955, Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 2022) za objevy, které se týkají genomů vyhynulých hominidů a lidské evoluce. Jeho otec Bergström S. K. získal Nobelovu cenu v roce 1982 za objevy týkající se prostaglandinů a příbuzných biologicky aktivních látek; jeho matkou je estonská chemička Karin Pääbo. Původně studoval historii a jazyky, později se zaměřil na medicínu a v roce 1986 získal doktorát za práci na adenovirech. Poté pobýval v Kalifornii a od roku 1990 učil na Mnichovské univerzitě; stal se jedním ze zakladatelů Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Pääbo se svým týmem porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovatmitochondriálníDNA neandertálců. Objevil dosud neznámého předky člověka, které nazval denisované. Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení. Pääbův výzkum byl natolik přelomový a zásadní, že díky němu vznikla zcela nová vědecká disciplína – paleogenetika.