angl. active trransport, proces, při němž je částice (molekula nebo ion) přenášena biologickou membránou proti gradientu svého elektrochemického potenciálu, tedy tak, že její energie roste. Energie vzrůstá proto, že v kompartmentu, kam se částice transportuje, má vyšší koncentraci, nebo proto, že transportovaný ion tam má v důsledku membránového potenciálu vyšší elektrostatickou energii. Aktivní transport je vždy zajišťován integrálními membránovými bílkovinami. Patří k základním projevům života, neboť zajišťuje stabilitu složení vnitřního prostředí buněk, přičemž toto složení je trvale odlišné od složení extracelulárního prostředí.
Energie, potřebná pro tento transport, se získává:
umožněním pasivního transportu jedné částice, přičemž část takto získaná energie se využije pro aktivní transport druhé částice (sekundární aktivní transport, symport a antiport); takto je např. glukosa aktivně transportována z moče spolu se sodnými ionty (symport, viz transport glukosy na obr.);
energeticky výhodnými oxidačně-redukčními reakcemi; aktivním transportem iontů H+ na úkor energie těchto reakcí vzniká proton-motivní síla (EC 7.-.1.-);
energeticky výhodnými reakcemi jiného typu; dekarboxylačním reakcím, zprostředkovávajícím aktivní transport anorganických kationtů, je věnována skupina EC 7.2.4.-.
přímou konverzí světelné energie, kdy světelné kvantum je absorbováno integrální bílkovinou a tato energie je využita k transportu (viz bakteriorhodopsin).
nebo proto, že transportovaný ion tam má v důsledku