Biochemický slovník

též fibrilární bílkoviny, angl. scleroproteins, skupina bílkovin vláknitého tvaru se strukturní a podpůrnou funkcí. Jsou na rozdíl od globulárních bílkovin (sferoproteinů) většinou nerozpustné ve vodě a zředěných roztocích solí. Mají obvykle vysoký obsah periodických strukturních motivů; lze je dělit na skleroproteiny s vysokým obsahem α-helixu (např. α-keratiny), β-skládaného listu (fibroin z hedvábí) a trojitého helixu (kolageny). Prostorové uspořádání souvisí s jejich aminokyselinovým složením: bílkoviny s β-strukturou obsahují mnoho malých aminokyselin (glycin, alanin, serin), α-helikální bílkoviny obsahují prostorově náročnější aminokyseliny (lysin, arginin, tryptofan) a pro kolagen je typický vysoký obsah prolinu a hydroxyprolinu.