angl. ionicstrength, veličina (I) charakterizující celkovou
koncentraci náboje v roztoku (viz rovnice, kde ci jsou koncentrace jednotlivých iontů a zi jejich náboj). Iontová síla roztoku ovlivňuje aktivitní koeficienty jednotlivých iontů (Debyeův–Hűckelův zákon) a tím i všechny veličiny, které závisejí na aktivitě (např. pH roztoku, rovnovážnou konstantu, změnu Gibbsovy energie při reakcích apod.). Protože iontová síla biologicky významných roztoků je relativně vysoká, je ji nutno brát v úvahu při všech výpočtech, kde se vyskytuje aktivita iontů a nespoléhat se na oblíbené konstatování, že koncentrace látek v roztoku je nízká a místo aktivit můžeme použít koncentrace.