angl. peptides, kondenzační produkty
aminokyselin, které jsou spojeny peptidovou vazbou. Dělíme je podle řady kritérií:
podle počtu spojených aminokyselin na oligopeptidy (obvykle méně než 10 aminokyselin) a polypeptidy, přičemž látky obsahující více něž 100 aminokyselinových zbytků nazýváme bílkovinami;
podle struktury řetězce na lineární a cyklické;
na přirozené, vyskytující se v organismech, a umělé, které jsou připravovány cestou organické syntézy.
Biosyntéza peptidů může probíhat specifickou drahou typickou pro daný peptid (např. syntéza glutathionu); tyto peptidy mohou obsahovat i některé neproteinogenní aminokyseliny nebo aminokyseliny v D-konfiguraci (např. některé ionofory). Mnoho přirozených peptidů však vzniká jako produkt cíleného štěpení prekursorových bílkovin. Peptidy plní v organismech mnoho různých funkcí: působí jako hormony (od tripeptidů až po vysokomolekulární proteohormony), antibiotika, rostlinné jedy (např. z muchomůrek), kofaktory enzymů (glutathion) atd. Za první syntézu peptidového hormonu a za práce týkající se biochemicky významných sirných sloučenin obdržel V. du Vigneaud roku 1955 Nobelovu cenu.