kooperativita

angl. cooperativity, vlastnost molekul některých biopolymerů, zejména bílkovin, DNA a tRNA, která je odlišuje od syntetických, prostorově neuspořádaných polymerů. Díky mnohočetným intramolekulárním nekovalentním interakcím reaguje molekula biopolymeru na vnější podněty jako celek (její části spolupracují, odtud název). Tato vlastnost se projevuje několika efekty:

Denaturační přechod (viz denaturace) je náhlý; to znamená, že molekula odolává denaturačnímu vlivu, při dosažení určité intenzity tohoto vlivu se však její prostorová struktura (víceméně) náhle zhroutí; proto má denaturační křivka obvykle sigmoidní tvar.
U molekul kooperativních biopolymerů se setkáváme s allosterickým efektem, kdy konformační změna z jedné části molekuly se přenáší do jiné části (viz kooperativní vazba).
Vlastnosti molekuly jako celku nejsou prostým součtem vlastností jejích jednotlivých částí (aminokyselinových či (deoxy)nukleotidových zbytků).

» Biochemický slovník