též nevazebné interakce nebo slabé vazby, angl. non-covalent interactions / non-bonding interactions / weak bonds, všechny meziatomové interakce jiné povahy než kovalentní vazba, tedy zejména elektrostatické interakce, vodíkové vazby, van der Waalsovy interakce a hydrofobní interakce. Hrají v biochemii mimořádnou roli v dějích, jako je stabilizace prostorové struktury biopolymerů, interakce nejrůznějších molekul (enzym–substrát, enzym–efektor, receptor–hormon, antigen–protilátka apod.) či při vzniku a stabilizaci nadmolekulových struktur (bílkovin s kvarterní strukturou, multienzymových jednotek, nukleoproteinů, lipoproteinů, biologických membrán, cytoskeletu, virů aj.). Díky kombinaci různých typů i počtu nekovalentních interakcí může výsledná energie vazby nabývat různých hodnot, od vazeb slabých až po vazby velmi silné, energií odpovídajících vazbám kovalentním. Vznik a rozpad nekovalentních vazeb má nízkou aktivační energii a nevyžaduje katalyzátory, proto se za fyziologických podmínek tvoří vratně.