angl. hydrophobicity, vlastnost molekul nebo jejich částí, která se projevuje neochotou interagovat s vodou (strachem z vody). Hydrofobní molekuly se jen nesnadno rozpouštějí ve vodě. U amfipatických molekul, které obsahují hydrofobní a hydrofilní části, dochází k tomu, že se hydrofobní části shlukují a vytvářejí micely obklopené hydrofilními skupinami, které s vodou interagují ochotně. Hydrofobicitu molekul lze kvantifikovat měřením rozdělovacích koeficientů látek mezi vodu a s ní nemísitelným rozpouštědlem, nejčastěji 1-oktanolem (srov. hydrofilita, viz interakce hydrofobní).