Biochemický slovník

zkr. His nebo H, angl. histidine, bazická esenciální proteinogenní glukogenní aminokyselina, derivát imidazolu; součást aktivního centra mnohých enzymů, kde se využívá především jeho schopnost vázat a uvolňovat při fyziologickém pH proton (kyselá nebo bazická katalýza). Může koordinačně-kovalentní vazbou vázat kovy (viz FeS-proteiny); v hemoglobinu a myoglobinu váže atom železa a zprostředkuje tak připojení hemu k peptidové části molekuly. Dekarboxylací histidinu vzniká histamin (viz biogenní aminy).