angl. haptens, nízkomolekulární látky, které samy nejsou imunogenní (nevyvolávají tvorbu protilátek), ale jsou-li kovalentně navázány na vysokomolekulární nosič (zpravidla bílkovinu) a vpraveny do organismu, jsou schopny vyvolat imunitní odpověď (tvorbu protilátek). Takto vzniklé protilátky pak hapten vážou i v případě, že je volný. Protilátek proti haptenům se využívá zejména v klinické biochemii pro stanovení řady nízkomolekulárních látek (hormonů štítné žlázy, léčiv apod.).