štěpení
glykogenu, angl. glycogenolysis. Tento proces zajišťují enzymy ze skupiny fosforylas, které přenášejí glukosylové zbytky z neredukujících konců glukanových řetězců glykogenu na anorganický fosfát (reakce se účastní pyridoxalfosfát jako prostetická skupina glykogenfosforylasy EC 2.4.1.1); tím přímo (bez účasti ATP) vzniká molekula glukosa-1-fosfátu, která je dále isomerována na glukosa-6-fosfát a může vstoupit do katabolických procesů (glykolysy, pentosového cyklu). Možnost rychlého štěpení glykogenu současně na mnoha neredukujících koncích objasňuje, proč je výhodné, aby zásobní polysacharid byl bohatě větven. Fosforolytické štěpení se však nemůže uplatnit v místě větvení řetězce; proto se glykogenolysy účastní i odvětvující enzymy, které větvení ruší přenosem krátkých oligosacharidových řetězců na neredukující konce, nebo je odštěpují hydrolyticky. Za objev dráhy katalytické přeměny glykogenu získali roku 1947 C. F. Cori a jeho manželka G. T. Coriová Nobelovu cenu.
které přenášejí glukosylové zbytky z neredukujících konců glukanových řetězců