glukogenese

též glukoneogenese nebo neoglukogenese, angl. glucogenesis, biosyntéza glukosy, nejčastěji z pyruvátu, laktátu, meziproduktů glykolysy (např. z 3-fosfoglycerátu vznikajícího v Calvinově cyklu), glycerolu (vznikajícího zejména při hydrolytickém rozkladu triacylglycerolů) nebo z glukogenních aminokyselin. U obratlovců probíhá především v játrech, která přijímají z krve laktát, produkovaný anaerobní glykolysou v některých tkáních (např. ve svalech), a přeměňují ho na glukosu, kterou buď ukládají v podobě glykogenu, nebo ji zpětně vylučují do krevního řečiště (viz Coriho cyklus). Většina enzymů je společných pro glukogenesi a glykolysu; reakce, katalyzované těmito enzymy, jsou za fyziologických podmínek vratné a směr reakce se řídí koncentracemi reaktantů a produktů. Pouze tři reakce v glykolyse jsou silně exergonické, a musí být proto při glukogenesi obcházeny (vedeny jinou cestou): přeměna fosfoenolpyruvátu na pyruvát, fruktosa-6-fosfátu na fruktosa-1,6-bisfosfát a glukosy na glukosa-6-fosfát. Obě metabolické dráhy jsou lokalizovány v cytosolu. Glukogenese je endergonický proces a vyžaduje energii v podobě ATP.