též konformace bílkovin, angl. protein spacial arrangement nebo conformation,struktura, vycházející z natočení jednoduchých vazeb v polypeptidovém řetězci, přičemž vlastní peptidová vazba je díky delokalizaci elektronů téměř planární. Prostorové uspořádání je stabilizováno obrovským množstvím nekovalentních interakcí; je pro každou bílkovinu jedinečné a podmiňuje její biologickou funkci (srov. denaturace). Prostorová struktura, a tím i biologická aktivita proteinů, je často ovlivňována různými typy regulací; k nejdůležitějším patří allosterická regulace a chemická derivatizace (např. fosforylace, glykosylace či řízené štěpení peptidových řetězců). Při popisu prostorového uspořádání bílkovin rozlišujeme několik úrovní (viz prostorová struktura biopolymeru). Za práce na ribonuklease, zejména s ohledem na vztahy mezi aminokyselinovou sekvencí a biologicky aktivní konformací, obdržel roku 1972 C. B. Anfinsen Nobelovu cenu. V roce 2024 obdrželi J. M. Jumper a D. Hassabis tuto cena za využití umělé inteligence pro předpověď prostorové struktury bílkovin a D. Baker za její využití pro navržení chemické struktury nových proteinu požadované prostorové struktury.