švýcarský chemik (nar. 1938), Nobelova cena (chemie, 2002) za vývoj nukleární magnetické rezonance (NMR) jako metody umožňující určení trojrozměrné struktury biologických makromolekul v roztoku. Již od dob svých studií chemie se zabývá využitím magnetických rezonančních technik (elektronové spinové rezonance a NMR) ke studiu biologických systémů. Vyvinul metodiku, jak z NMR spekter určit vzdálenosti jednotlivých atomů v molekule bílkoviny a na základě těchto dat vypočítat prostorovou strukturu. NMR se tak stala vedle rentgenové krystalografie nejdůležitější metodou umožňující získat absolutní data o architektuře proteinu.
