americký neurolog a biochemik (nar. 1942), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1997) za objev prionů – nového biologického principu infekce. Zapsal se na studium chemie na University of Pennsylvania; vedle dalších přírodovědných oborů zde studoval také filosofii, ruskou historii, architekturu a ekonomii. Začátkem sedmdesátých let dokončil studium medicíny. V roce 1972 se poprvé setkal s pacientkou, která trpěla infekčním onemocněním zvaným Creutzfeldtova–Jakobova choroba. Začal s intenzivním hledáním původce tohoto onemocnění, které se u ovcí objevovalo jako scrapie (svědivka) a u krav jako nemoc šílených krav. Mnoho kolegů ho od takového výzkumu odrazovalo a také bylo těžké získat na studium „pomalých virů“ finanční prostředky. Předpokládal, že původcem je malý virus, ale preparáty získané z nemocných tkání obsahovaly pouze proteiny, a ne nukleové kyseliny. Odvážil se své výsledky o infekčnosti proteinů, které nazval priony, publikovat v roce 1982. Proti jeho závěrům se postavila celá řada vědeckých autorit. Postupně se však objevovaly práce, které jeho představy potvrzovaly. Dnes je teorie infekčnosti způsobené priony (tedy proteiny), všeobecně přijímána.
