německý fyzik (nar. 1944), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1991) za objevy týkající se funkce jednotlivých iontových kanálů v buňkách (spolu s B. Sakmannem). Studoval fyziku na Technické univerzitě v Mnichově, pak pracoval řadu let na univerzitách v USA. Roku 1983 se stal ředitelem Max Planckova institutu pro oblast biofyzikální chemie. V sedmdesátých letech vypracovali techniku označovanou patch-clamp, která umožňuje měřit průchod elektrického proudu (v řádu pikoampér), který je vyvolán tokem iontů několika málo specifickými iontovými kanály. Pro tato měření vytvořili speciální mikropipety s průměrem koncové části několik mikrometrů, pomocí nichž izolovali určitou oblast membrány a citlivým elektrickým zařízením pak mohli měřit procházející proud v závislosti na přítomnosti neurotransmiterů, na vloženém elektrickém poli atd.