1917–2003, Nobelova cena (chemie, 1977) za příspěvek k nerovnovážné termodynamice, zejména za teorii disipativních struktur. Narodil se v Moskvě, již jako dítě emigroval s rodiči ze sovětského Ruska, velkou část života prožil v Belgii, jejímž občanem se stal v roce 1949. Vystudoval chemii a fyziku; přispěl zásadním způsobem k formulaci základních představ nerovnovážné termodynamiky. Pro biochemii je velmi významný jeho postulát, že v systému, který není příliš vzdálen od rovnováhy, se ustavuje takový stacionární stav, který ze všech možných stacionárních stavů produkuje nejmenší množství entropie. Navíc postuloval, že v systému velmi vzdáleném od rovnováhy může docházet k samovolným fluktuacím, tedy k časovému kolísání některých parametrů (teploty, koncentrace některých látek atd.). Pro pochopení vlastností živých systémů, které jsou vždy (z termodynamického hlediska) otevřené a často velmi vzdálené od rovnováhy, jsou tyto představy naprosto zásadní.
