americký biochemik (1916–1995), Nobelova cena (chemie, 1972) za práci na ribonuklease, zejména s ohledem na vztah mezi aminokyselinovou sekvencí a biologicky aktivní konformací. Již od poloviny padesátých let se zabýval malým jednodoménovým enzymem RNasou. Ukázal, že tuto molekulu lze (in vitro) plně denaturovat, přerušit disulfidové vazby, následně odstranit denaturační činidlo a disulfidové vazby obnovit; po tomto denaturačně-renaturačním cyklu se aktivita enzymu plně obnovuje. Z toho usoudil, že informace o prostorové struktuře bílkovin je plně „zakódována“ v její primární struktuře (Anfinsenův teorém). Až do objevu chaperonů byla tato téze obecně přijímána; dnes se považuje za plně platnou pouze pro malé jednodoménové proteiny.