Relace

Pod pojmem normalizace rozumíme proces zjednodušování a optimalizace navržených struktur databázových tabulek. Normalizace především vede k odstranění redundancí. Existuje několik stupňů normálních forem a je možné konstatovat, že čím výše jsou tabulky v normálních formách, tím lépe by se s nimi mělo dát pracovat. Ovšem existují situace, kdy se od normaliazce vyšších forem upouští, třeba z důvodu zvyšování výkonu ve speciálních případech.

• Nultá normální forma (0NF) - Tabulka je v nulté normální formě, pokud obsahuje alespoň jeden sloupec (atribut), který obsahuje více než jednu hodnotu, tedy není atomický.

• První normální forma (1NF) - Tabulka je v první normální formě tehdy, pokud všechny sloupce (atributy) obsahují jen atomické hodnoty, tedy žádný sloupec neobsahuje složené hodnoty. Jeden sloupec nesmí obsahovat více typů dat.
  

• Druhá normální forma (2NF) - Tabulka je v druhé normální formě, pokud je v první normální formě a zároveň platí, že každý neklíčový sloupec (atribut) je plně závislý na celém primárním klíči.

• Třetí normální forma (3NF) - Tabulka je ve třetí normální formě tehdy, pokud je ve druhé normální formě a zároveň platí, že mezi neklíčovými sloupci (atributy) tabulky neexistují žádné závislosti (vztahy).

• Čtvrtá normální forma (4NF) - Tabulka je ve čtvrté normální formě pokud je ve třetí normální formě a zároveň platí, že každý sloupec (atribut) tabulky popisuje pouze jeden fakt nebo jednu souvislost.

• Pátá normální forma (5NF) - Tabulka je v páté normální formě, jestliže je ve čtvrté normální formě a je ve stavu, že přidáním nového sloupce (atributu) nebo skupiny sloupců by se rozpadla na více tabulek.