Chlamydomonády jsou eukaryotické autotrofní jednotlivě žijící či cenobiální bičíkovci s kapsální a kokální stélkou. Pohyb zajišťují 2-4 bičíky s  jemným vlášením na povrchu. Dále lze pozorovat nepohyblivé bičíky, tzv. pseudocilie.

Buněčná stěna se označuje jako tzv. chlamys (odtud dostala skupina název), složená z glykoproteinu s vysokým obsahem aminokyseliny hydroxyprolinu (× zelenivky, které mají buněčnou stěnu polysacharidovou). Chlamys tvoří na apikálním konci ztlustlinu, tzv. papilu, kterou prostupují bičíky. Některé druhy tvoří sliz, pomocí kterého jsou spojeni do cenobií, např. rody Tetraspora, Pandorina, Volvox. V cenobiu jsou buňky fyziologicky rozlišeny. Obsahují 1 a více pyrenoidů. Při hromadném výskytu ve vodách se projevují plísňovitým, travnatým, hnilobným až rybím zápachem, pachuť vody je nasládlá. Ve stojatých i pomalu tekoucích vodách mohou způsobovat i zelené vegetační zbarvení.

Základní zástupce a rozdělení do skupin uvádí schématický přehled: Zařazení vybraných řádů chlamydomonád třídy Chlamydophyceae. V případě bližšího taxonomického určování je nutno použít podrobnou taxonomickou literaturu.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III