Viry představují nebuněčné živé soustavy, mající strukturu podobnou krystalům (viz obr. 1) a schopné reprodukce pouze za účasti buňky hostitele. Jsou velmi drobné, např. bakteriofág coli dosahuje velikosti 30 - 45 nm, částice viru tabákové mozaiky 15,1 × 180 nm. Viry obsahují jednu či více molekul nukleových kyselin (RNA, DNA), které jsou obalené proteinovým obalem, tzv. kapsidou. Struktura viru, tj. protein a nukleová kyselina, se označuje jako nukleokapsid (nukleoproteinové částice). Proteiny kapsidu jsou kódovány geny nukleové kyseliny viru a syntetizovány na ribozómech hostitelské buňky. Zajímavostí je, že některé viry mají na povrchu kapsidu přítomnou ještě jednu vnější obalovou vrstvu, která je složená z lipoproteinů či glykoproteinů. Tento obal pochází z jaderné či cytoplazmatické membrány hostitelské buňky, tudíž jeho vznik či přítomnost není virovými geny kódován. Na základě přítomnosti či absence tohoto obalu se rozlišují viry obalené a viry neobalené. Dle typu přítomné nukleové kyseliny se viry dále dělí na RNA-viry (ssRNA-viry s lineární jednořetězcovou RNA a dsRNA-viry s lineární dvouřetězcovou RNA) a DNA-viry (ssDNA-viry s lineární či kružnicovou jednořetězcovou DNA a dsDNA-viry s lineární či kružnicovou dvouřetězcovou DNA). SsRNA- či ssDNA-viry obsahují jeden lineární pozitivní (+) či negativní (-) řetězec RNA či DNA. Pozitivita či negativita řetězce se určí na základě způsobu transkripce v hostitelské buňce.

 

---

Obr. 1: Způsob adsorpce bakteriofága T4 na hostitelskou buňku.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III