Stanovení abiosestonu

Determination of abioseston

Abiosestonem, je dle normy ČSN 75 7713, míněn tzv. neživý materiál, který se stanovuje při mikroskopické analýze. Určení abiosestonu není vázáno na metody úpravy vzorků. Poznání abiosestonu (jeho indikační hodnota) je výhodné pro analýzu povrchových vod, zkušený biolog může rozpoznat zdroj znečištění, původ nežádoucích suspenzí, kontaminací, zvíření sedimentů, splachy z půdy a povodí, smyvy. Vyjadřuje se jako pokryvnost (viz obr. 1) v procentech 1 %, 3 %, 5 %, 10 %, 20 % a 40 % či odhadovou stupnicí (stupnice abundance): 1, 2, 3, 5, 7 a 9. Příkladem abiosestonu jsou anorganické partikule (viz obr. 2), škrobová zrna (viz obr. 3), textilie, saze, popílek, vločky koagulantu (viz obr. 4), korozní produkty (viz obr. 5), písek, zbytky rostlinného původu (viz obr. 6), trichomy rostlin (viz obr. 7), schránky řas (viz obr. 8), pylová zrna (viz obr. 9), zbytky živočišného původu (např. stopky nálevníků (viz obr. 10)), ptačí peří (viz obr. 11a–b), motýlí šupiny (viz obr. 12), štětiny máloštětinatců (viz obr. 13), atd. V případě výskytu prázdných schránek a jejich zlomků, zbytků pancířů organismů, schránek vířníků (viz obr. 14), korýšů (viz obr. 15) a larev hmyzu (viz obr. 16), se jedná o částice, které se pravděpodobně již v takovém stavu dostaly surovou vody do úpravny. Při výskytu schránek řas se zbytky protoplastu (viz obr. 17) a chlorofylu, kontrahovaných vířníků (viz obr. 18), pancířů vířníků se zbytky těl (viz obr. 19) či mrtvých perlooček v upravované vodě (či upravené), se tito počítají jako mrtvé organismy, protože k jejich úhynu došlo pravděpodobně během úpravy.

 
Obr. 1: Způsob vyjadřování % pokryvnosti abiosestonu.
 
Obr. 2: Anorganické partikule, příklad vápenatých krystalů, příklad abiosestonu.
 
Obr. 3: Škrobové zrno mezi detritem a zbytky, příklad abiosestonu.
 
Obr. 4: Vločky koagulantu na rastru počítací komůrky, uvnitř vloček zachycené zelené řasy (rod Eudorina).
 
Obr. 5: Korozní produkty na rastru počítací komůrky, příklad abiosestonu.
 
Obr. 6: Zbytky rostlinného původu na rastru počítací komůrky, ve vodojemech indikace vzdušné kontaminace např. v období kosení trav.
 
Obr. 7: Trichomy rostlin v detritu, příklad abiosestonu.
 
Obr. 8: Zbytky schránek obrněnek (rod Ceratium) na rastru počítací komůrky, vlákna rozsivek rodu Aulacoseira.
 
Obr. 9: Pylové zrno, hyfy mikromycet, detritus na rastru počítací komůrky, příklad abiosestonu.
 
Obr. 10: Stopky nálevníků skupiny Peritrichida, lze lehko zaměnit za vlákna bakterií nebo mikromycet.
 
Obr. 11a: Ptačí peří a pylové zrno na rastru počítací komůrky, příklad abiosestonu.
Obr. 11b: Ptačí peří na rastru počítací komůrky, příklad abiosestonu.
 
Obr. 12: Motýlí šupina na rastru počítací komůrky, příklad abiosestonu.
 
Obr. 13: Štětina máloštětinatce na rastru počítací komůrky, příklad abiosestonu.
 
Obr. 14: Schránka vířníka rodu Keratella na rastru počítací komůrky, příklad abiosestonu.
 
Obr. 15: Zbytky korýšů na rastru počítací komůrky s detritem a korozními zbytky, příklad abiosestonu.
 
Obr. 16: Larva pakomára.
 
Obr. 17: Schránka rozsivky rodu Synedra se zbytky chloroplastů na rastru počítací komůrky.
 
Obr. 18: Zbytky kontrahovaných vířníků.
 
Obr. 19: Pancíř vířníka se zbytky.
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf      III graf

Citujte jako:  ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, J. Stanovení abiosestonu. From Encyklopedie hydrobiologie : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=S033>