Příslušnost do skupiny korýšů podtřída lupenonožci Phyllopoda.

Žábronožky Anostraca mají tělo dlouze protáhlé a ze stran smáčknuté. Tělo je tvořeno hlavou, 11 hrudními články a 9 zadečkovými články s furkou (ploutvovité lupínky). Hrudní končetiny nesou po 1 páru listovitých nožek, antenuly jsou bičíkovité, antény u samečků jsou dvoučlánkové a velmi mohutné. Zástupci jsou druhy Siphonophanes grubii, Artemia salina, Chirocephalus diaphanus (viz Zástupci korýšů podtříd Phyllopoda, Ostracoda, Copepoda).

Listonožky Notostraca mají tělo dorzoventrálně zploštělé a rozšířené do stran, dosahují velikosti až 10 cm. Tělo je kryto mohutným štítem, z pod kterého je vzadu patrno několik hrudních článků a krátký abdomen ukončený furkou. V tůních se vyskytují druhy listonohů Lepidurus apus, Triops cancriformis (viz Zástupci korýšů řádů Notostraca a Conchostraca).

Škeblovky Conchostraca mají tělo ze stran silně smáčknuté, hruď a abdomen splývá v celek (až 32 článků). Tělo včetně hlavy je zcela kryté laterální skořápkou (obdoba lastury mlžů; existují i výjimky, u kterých skořápka zcela nekryje hlavu). Příkladem jsou druhy Limnadia lenticularis, Cyzicus tetracerus, Lynceus brachyurus (viz Zástupci korýšů řádů Notostraca a Conchostraca). Během života prochází několika vývojovými larválními stádii, např. naupliové, metanaupliové a heliophorové

Nejběžněji se vyskytující planktonní druhy podtřídy lupenonožců v  našich povrchových vodách jsou perloočky Cladocera, známé pod názvem „vodní vši”. Tělo je nezřetelně článkované, uložené v dvouchlopňové skořápce (± redukované), která nikdy nekryje hlavu. Nejnápadnějším ústrojím u této skupiny je jedno složené oko, které vzniklo splynutím laterálních očí a jedno malé naupliové očko. Antenuly jsou krátké a mají smyslovou funkci. Při rozmnožování dochází ke střídání pohlavní a nepohlavní generace. Při gamogenezi se z haploidních vajíček líhnou samci, kteří oplodní další haploidní vajíčka a z nich pak po oplození vznikají trvalá zimní vajíčka, tzv. ephipia. Při partenogenezi vznikají diploidní vajíčka, ze kterých se líhnou samičky. Mezi perloočky patří např. rody Daphnia, Scapholeberis, Simocephalus, Bosmina, Ceriodaphnia, Leptodora.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III