Houby jsou zástupci eukaryotických organismů, kteří mají v porovnání
s bakteriemi složitější stavbu buněk. Jedná se o heterotrofní organismy
bez plastidů (neprobíhá fotosyntéza), pokud obsahují barviva, pak neslouží
k asimilaci. Tělo, tzv. stélka, hub je různého typu, od jednoduché (u
primitivních hub) jako nahá a améboidní až po složitou mnohojadernou a
vláknitou u dokonalých hub. Vegetativní tělo je tvořeno buď jednou
buňkou, která může být rozvětvená, nebo je tělo vláknité a popř.
rozvětvené. Stélka může být jednobuněčná i vícebuněčná, jednojaderná,
dvoujaderná i vícejaderná. Buňky vláknitých hub tvoří typické
řetězce, s možností větvení, které se označují jako
hyfy.
Houby se používají např. při výrobě sýrů. Kvasinky se používají
při výrobě piva a vína, z kvasinek získané droždí se aplikuje v
pekařství či ke zkrmování v zemědělství. Ve farmaceutickém průmyslu
mají houby široké uplatnění při výrobě antibiotik, např. penicilinu
či alkaloidů z paličkovice nachové. V chemickém průmyslu se pro
výrobu kyseliny citrónové používá fermentačních procesů druhu
Aspergillus niger. V souvislosti s tvorbou plísní na skladovaných
potravinách se často zmiňuje nebezpečnost produkce mykotoxinů.
Existují i houby dřevokazné, houby parazitické a škodící polním a
zahradním plodinám či houby způsobující mykózy a zdravotní potíže
u člověka a hospodářských zvířat.
Ve vodním prostředí se vyskytují dvě skupiny hub, z nichž první
skupina hub prodělává celý svůj životní cyklus ve vodním prostředí
(oddělení Chytridiomycota, Oomycota, vodní hyfomycety) a druhá skupina
půdních hub (tzv. soil fungi) se vyskytuje ve vodách ve formě spor
(deuterospory, konidie), kam se dostávají splachy či vymýváním z
půdy. Přirozený systém a klasifikace hub je založena především na
jejich ontogenetickém vývoji a způsobu pohlavního rozmnožování,
které spočívá ve střídání jaderných fází s karyogamií a s
meioitickým dělením. Dále pak na základě charakteru a tvaru stélek,
významu jednotlivých skupin a ekologická, evoluční a fylogenetická
návaznost (viz přiložená tabulka). Stádium houby sloužící k pohlavnímu
rozmnožování je označováno jako teleomorfa (perfektní forma, rozplozovací
forma). Naproti tomu při nepohlavním způsobu rozmnožování předchází
tvorbě spor pouze mitotické dělení. Stádium houby, jež je nositelem
nepohlavního způsobu rozmnožování je tzv. anamorfa (imperfektní forma,
vedlejší rozmnožovací forma, konidiové stádium). Obě stádia jsou od
sebe časově a ekologicky oddělené. V systému hub lze rozlišit i skupinu
mikromycet, u kterých pohlavní způsob rozmnožování nebyl pozorován.
Takovou skupinu hub označujeme jako tzv. houby nedokonalé Fungi imperfecti
(skupina Deuteromycetes) s nepohlavním způsobem rozmnožování pomocí
konidií.
Tabulka: Zjednodušený přehled zástupců hub Fungi
Oddělení
|
Třída
|
Podtřída
|
Řád
|
Hlenky
Myxomycota
|
Acrasiomycetes
|
|
|
Slizovky
Myxomycetes
|
Plasmodiophoromycetes
|
Labyrinthulomycetes
|
Trichomycetes
|
Chytridiomycota
|
Chytridiomycetes
|
|
Chytridiales (viz obr. 1)
|
Blastocladiales (viz obr. 2)
|
Monoblepharidales (viz obr. 3)
|
Oomycota
|
Oomycetes
|
|
Saprolegniales (viz obr. 4)
|
Peronosporales
|
Vlastní
houby
Eumycota
|
Houby
spájivé
Zygomycetes
|
|
Mucorales (viz obr. 5a–b)
|
Entomophtorales
|
Houby
vřeckaté
Ascomycetes (viz obr. 6)
|
|
Endomycetales (viz obr. 7)
|
Taphrinales
|
Plectascales
|
Padlí
Erysiphales
|
Clavicipitales
|
Pezizales
|
Helotiales
|
Tuberales
|
Phacidiales
|
Myriangiales
|
Dothiorales
|
Pseudosphaeriales
|
Houby
stopkovýtrusé
Basidiomycetes (viz obr. 8)
|
Phragmobasidiomycetidae
|
Rzi
Uredinales
|
Sněti
Ustilaginales
|
Auriculariales
|
Tremellales
|
Holobasidiomycetidae
|
Exobasidiales
|
Poriales
|
Pečárkotvaré Agaricales
|
Břichatky
Geastrales
|
Houby
nedokonalé
Fungi imperfecti (viz obr. 9)
(Deuteromycetes)
|
|
Sphaeropsidales
|
Melanconiales
|
Moniales
|
Mycelia Sterilia
|
|
Obr. 1: Zástupce mikromycet oddělení Chytridiomycota, druh Chytridium versatile.
|
|
Obr. 2: Zástupce mikromycet oddělení Chytridiomycota, druh Blastocladia parva.
|
|
Obr. 3: Zástupce mikromycet oddělení Chytridiomycota, druh Monoblepharis polymorpha.
|
|
Obr. 4: Zástupce mikromycet oddělení Oomycota, druh Achlya flagellata.
|
|
Obr. 5a: Zástupce mikromycet oddělení Eumycota, třídy Zygomycetes, druh Mucor racemosus, detail sporangií.
|
|
Obr. 5b: Zástupce mikromycet oddělení Eumycota, třídy Zygomycetes, druh Mucor racemosus, detail mycelárních povlaků.
|
|
Obr. 6: Houby vřeckaté Ascomycetes, způsob pohlavního rozmnožování, hákování, typy vřecek a typy plodnic.
|
|
Obr. 7: Zástupce mikromycet oddělení Eumycota, třídy Ascomycetes, druh Rhodotorula glutinis.
|
|
Obr. 8: Houby stopkovýtrusé Basidiomycetes, dělení dikaryonu a vznik přezky, vznik mycelia s přezkami u Holobasidiomycetidae a vznik kloboukaté houby Holobasidiomycetidae.
|
|
Obr. 9: Houby nedokonalé, Fungi imperfecti, příklad fruktifikačních útvarů, konidioforů a konidií.
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I
II
III