Cyanotoxiny (toxiny sinic) jsou produkty sekundárního metabolismu (tj. nejsou buňkou sinice přímo využívány) a patří mezi tzv. biologicky aktivní látky, které jsou uvolňované sinicemi do okolního vodního prostředí. Zde svojí přítomností ovlivňují fyzikální a chemické vlastnosti vody. Obecně jsou to endotoxiny, které mohou být do okolí aktivně vylučovány. Jsou toxičtější než toxiny vyšších rostlin a hub, vyvolávají poruchy zažívacího traktu, alergické reakce respirační a kontaktní dermatitidy a onemocnění jater. Sinice jsou toxické v logaritmické i v lagové fázi růstu. Mladé buňky jsou toxické po pozření pro zvířata, staré senescentní buňky lyzují a do okolí uvolňují toxiny. Z buněk sinic se cyanotoxiny dostávají při poškození, rozkladem bakteriemi, po použití algicidních preparátů a při lyzi buněk. Dle metod detekce se nejčastěji dělí toxiny sinic na cytotoxiny (cytotoxické a cytostatické látky) a biotoxiny (neurotoxiny, hepatotoxiny, genotoxiny, imunotoxiny, embryotoxiny, mutageny, karcinogeny a tumor promoting factors).

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III