II 
| < chitin | obsah | chloroplasty > |
skupina zelených fotosynthetických pigmentů; složité hořečnaté komplexy odvozené od porfyrinu s připojeným lineárním isoprenoidním řetězcem (zbytek alkoholu fytolu), který dává molekule chlorofylu schopnost zakotvit v biologické membráně. Liší se navzájem postranními řetězci na porfyrinovém kruhu. Chlorofyly absorbují fotony především v modré a červené oblasti
spektra; vlnová délka absorpčního maxima je ovlivněno bílkovinami, na něž jsou chlorofyly vázány (tvoří tzv. pigment-proteinové komplexy). Molekuly chlorofylu jsou obsaženy jak v tzv. anténním komplexu, tak v reakčních centrech, kde se využívá jejich schopnosti změnit při přechodu ze základního do excitovaného stavu významně redox-potenciál. V základním stavu jsou to činidla oxidační, v excitovaném však činidla redukční, která mají tendenci
zbavit se elektronu a přejít na kationickou formu; vzhledem k tomu, že současně přejdou do základního stavu, musejí se v dalším
kroku stabilisovat přijetím elektronu (viz fotosynthesa, viz fotofosforylace, viz fotoredukce).
| Citujte jako: | KODÍČEK, M. chlorofyly. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=chlorofyly> |