vědní obor snažící se vysvětlit biologické děje pomocí chemických prostředků a pojmů. Zabývá se především a) složením živých systémů a strukturou látek, které je tvoří (biochemie statická); b) chemickými přeměnami jednotlivých látek (biochemie dynamická, komplex těchto přeměn nazýváme metabolismus); c) souvislostmi mezi chemickým děním v organismu s jeho fysiologickými projevy (biochemie funkční). Biochemie je nejprudčeji
se rozvíjejícím oborem chemie a v současné době zásadním způsobem ovlivňuje všechny obory biologie, lékařství, zemědělství
apod. V rámci biochemie se formují další vědní disciplíny jako molekulová genetika (výklad uchovávání a přenosu genetické
informace na molekulové úrovni), bioorganická chemie (výklad mechanismu biochemicky důležitých reakcí pomocí pojmů organické
chemie), xenobiochemie (studium osudu cizorodých látek v organismu), farmakobiochemie (biochemický výklad farmakologických účinků biologicky aktivních
látek), enzymologie (komplexní studium průběhu enzymových reakcí), imunochemie (studium a využití interakce antigen-protilátka) apod. Výjimečné postavení má klinická biochemie, zabývající se především analysou tělních tekutin a interpretací získaných
výsledků pro účely diagnostiky nemocí, ale i odchylkami metabolických dějů, které jsou způsobeny onemocněním (tzv. pathobiochemie).