bilirubin {4}

bilirubin

žlutooranžová látka, vznikající štěpením hemu, pocházejícím především z erythrocytů. Tvoří se hlavně ve slezině, odkud se uvolňuje do krevní plasmy, kde je vázán na sérový albumin. Z krve je vychytáván játry a přechází žlučí do střeva, kde je činností bakterií a dalšími reakcemi přeměněn na degradační produkty (viz barviva žlučová). Hromadění bilirubinu v krvi (hyperbilirubinemie) se projevuje žlutým zabarvením kůže, bělimy oka a sliznic (žloutenka neboli ikterus), což je známkou onemocnění jater, ucpání žlučových cest (obstrukční žloutenka) nebo zvýšeným rozpadem červených krvinek (hemolytické anemie). Fysiologicky se žloutenka objevuje u novorozenců. V krvi se vyskytuje též ve formě konjugátu s kyselinou glukuronovou (bilirubin-bisglukoronát, tzv. konjugovaný nebo esterifikovaný bilirubin).
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf

Citujte jako:  KODÍČEK, M. bilirubin. From Biochemické pojmy : výkladový slovník [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2007. Available from www: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=bilirubin>