Adsorpce kapaliny (rozpouštědla) na povrchu tuhé látky. Projevuje se orientací molekul v  mezifází, snížením jejich pohyblivosti a zvýšením hustoty, které je ale vzhledem k malé stlačitelnosti kapalin neměřitelné. Mezi vrstvou kapaliny, která je vlivem adsorpčních sil vázána k povrchu tuhé látky a při relativním pohybu tuhé látky a kapaliny lpí na tuhém povrchu, (lyosférou) a pohyblivými molekulami objemové fáze není ostré rozhraní.

Přesné kvantitativní stanovení lyosorpce je velmi obtížné a ve většině případů úplně nemožné. Teoreticky by nejpřesnější metodou bylo rozpustit v příslušné kapalině látku, která se na povrchu tuhé látky neadsorbuje a ze zvýšení její koncentrace v roztoku zjistit adsorbované množství rozpouštědla. Kvalitativně je možno hodnotit lyosorpci (tj. lyofilnost tuhého povrchu) pomocí měření úhlu smáčení, smáčecího tepla, nebo ze změny sedimentačního objemu podle druhu disperzního prostředí (anizometrické částice – tyčinkovité nebo destičkovité – uložené nad sebou mají v různých kapalinách různý sedimentační objem podle tloušťky lyosféry).