úhel smáčení
contact angle

Obr. 1 Kapka kapaliny na tuhém povrchu

• adsorpcí látek přítomných v plynné fázi na povrchu tuhé látky (obr. 1), která vede ke snížení povrchové energie tuhé látky z hodnoty γ_s^o (povrchová energie čisté tuhé látky) na hodnotu γ_sg (povrchová energie tuhé látky v rovnováze s parou kapaliny tvořící kapku, popř. dalších látek přítomných v plynné fázi, např. vody); rozdíl je povrchový tlak. Youngova rovnice má pak tvar
  

  Obr. 2  Vliv adsorpce na hodnotu úhlu smáčení

  Je zřejmé, že hodnota θ se bude měnit v závislosti na hodnotách π. Tento vliv se významně uplatňuje u tuhých látek o vysoké povrchové energii (např. sklo, křemen, kovy, kovové oxidy, anorganické soli), která se adsorpcí snižuje.
• Různými ději, k nimž může docházet mezi tuhou látkou a kapalinou (chemická reakce, rozpouštění tuhé látky kapalinou, popř. botnání tuhé látky). Při těchto dějích se mění γ_s i γ_sℓ a tedy i pozorovaný úhel smáčení s časem.
• Hysterezí úhlu smáčení
• Drsností a nehomogenitou povrchu, která se může vyskytovat i u pečlivě připravených reálných povrchů (každá rýha na povrchu může působit jako kapilára, v níž kapalina stoupá, je-li θ ostrý, nebo klesá, je-li θ tupý; drsný povrch je tedy obvykle lépe smáčen dobře smáčejícími kapalinami než povrch hladký, zatímco u špatně smáčejících kapalin je tomu naopak). Oba tyto vlivy se projevují ve velikosti úhlu smáčení. V Youngově rovnici jsou uvažovány formou experimentálně zjištěných koeficientů (koeficientu drsnosti ε a zlomků φ_i , které vyjadřují podíl chemicky odlišných částí povrchu).

  Obr. 3 Kontaktní úhel dobře smáčející kapaliny (a) na čistém hladkém povrchu, (b) na drsném povrchu, (c) na chemicky heterogenním povrchu (φ1, popř. φ2 jsou podíly částí povrchu, které se liší chemickým složením, na nichž má uvažovaná kapalina úhel smáčení θ1, popř. θ2)

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II