plasmidy

angl. plasmids, v prokaryotech menší úseky DNA, které nejsou součástí bakteriálního chromosomu (hlavního podílu DNA) a replikují se nezávisle na něm (nazývají se také extrachromosomální DNA). Plasmidy tvoří až 5 % prokaryotní DNA, vyskytují se v buňce často v několika (někdy mnoha) kopiích a jsou obvykle cyklické. Jsou v nich uloženy informace o méně závažných a proměnných vlastnostech prokaryotní buňky; obsahují např. geny zajišťující resistenci proti antibiotikům nebo některé specifické metabolické procesy. Mohou se vyměňovat mezi neporušenými buňkami. Upravené plasmidy se používají v mnoha genových manipulacích jako vektory.

» Biochemický slovník