americký biochemik a farmakolog (1916–2009), Nobelova cena (za fyziologii a lékařství, 1998) za objevy vysvětlující působení oxidu dusnatého jako signální molekuly v kardiovaskulárním systému (spolu s L. J. Ignarrem a F. Muradem). Prokázal, že buňky endotelu (výstelky cév) produkují neznámou signální molekulu, která vyvolává uvolnění hladkého svalstva, a tím i rozšíření cév. Později se ukázalo, že tato signální molekula je oxid dusnatý, který vzniká též jako produkt odbourávání již dlouho známých srdečních léčiv typu nitroglycerinu. Poté, kdy v roce 1986 spolu s L. J. Ignarrem zveřejnili své výsledky, začala být funkce oxidu dusnatého intenzivně zkoumána; v roce 1992 byl oxid dusnatý prohlášen „molekulou roku“.