úterý, 21. května 2024, 15.52
Stránky: E-learning VŠCHT Praha
Kurz: Biochemický slovník (Biochemický slovník)
Slovník: Biochemický slovník
B
buňky haploidníangl. haploid cells, buňky, které ve své genetické výbavě obsahují každý
chromosom pouze v jediné kopii (pohlavní buňky), srov. buňky diploidní. |
buňky kmenovéangl. stem cells, málo diferencované nebo vůbec nediferencované buňky, z nichž se mohou diferenciací vyvinout linie funkčních diferencovaných buněk. Kmenovými buňkami podle této definice jsou např. buňky zárodku (zygoty a blastuly) nebo pluripotentní kmenové buňky kostní dřeně, z nichž se vyvíjejí všechny druhy krevních buněk. V současné době je snaha použít kmenové buňky jako náhradu tělních buněk, které jsou nějakým způsobem poškozené, nebo z nich vypěstovat
náhradníorgány. Snahy používat kmenové buňky pro účely reprodukční medicíny se považují z etických důvodů za nepřípustné. |
buňky mnohojadernéangl. polynucleate cells, buňky, které vznikly splynutím (viz buněčná fúze) několika buněk stejného typu, přičemž jejich jádra zůstala zachována (např. buňky příčně pruhovaného svalu). |
buňky pohlavnítéž gamety, angl. sex cells, buňky s polovičním počtem chromosomů (haploidní), vzniklé
meiózou. Dělíme je na samičí (vajíčka u živočichů, oosféra u rostlin) a samčí (spermie u živočichů, spermatické buňky v pylu vyšších rostlin). |
buňky polyploidníangl. polyploid cells, buňky s větším počtem sad chromosomů než dvě (srov. diploidní buňky), u živočichů obvykle s menší vitalitou. U rostlin se využívají k šlechtění. Některé odrůdy jsou např. tetraploidní nebo hexaploidní, liché stupně ploidie (tri-, penta-...) tvoří obvykle sterilní organismy (viz též buňky mnohojaderné). |
Butenandt Adolf Friedrich Johanněmecký biochemik (1903–1995), Nobelova cena (chemie, 1939, spolu s L. Ružičkou) za výzkum pohlavních hormonů. Během první poloviny 30. let izoloval řadu pohlavních steroidních hormonů, především estron, androsteron a progesteron. Poté, co se prokázalo, že androsteron může být syntetizován z cholesterolu, Butenandt a Ružička syntetizovali progesteron a testosteron. Butenandtovy objevy později umožnily syntézu kortizonu (a dalších kortikosteroidů) a následně vývoj hormonální antikoncepce. Zabýval se také hmyzími hormony (syntetizoval ekdyson) a feromony. V důsledku Hitlerova zákazu mohl převzít Nobelův diplom a medaili až v roce 1949. |