adenosinfosfátyangl. adenosine phosphates, ribonukleotidy obsahující adenin, souhrnný název pro ATP, ADP, AMP a cAMP. Adenosintrifosfát (ATP) je nejdůležitější látkou, která zajišťuje skladování chemické volné energie v buňce; jeho štěpením (nejčastěji kinasami ze třídy transferas, ATPasami ze tříd hydrolas a translokas, isomerasami a ligasami) vzniká ADP nebo AMP. Štěpením ATP enzymem adenylátcyklasou vzniká cyklický AMP (cAMP). K syntéze ATP z ADP dochází v procesech substrátové fosforylace nebo membránové fosforylace; přechod AMP na ADP katalyzuje adenylátkinasa (EC 2.7.4.3, AMP + ATP → 2 ADP). Adenosinfosfáty slouží též jako významné efektory regulačních enzymů; ATP je inhibitorem katabolických drah (zejména citrátového cyklu a glykolysy), ADP a AMP bývají naopak aktivátory těchto drah. Význam adenosinfosfátů pro energetické poměry je do té míry zásadní, že energetický stav buňky se vyjadřuje energetickým nábojem, který lze vypočítat z aktuálních intracelulárních koncentrací ATP, ADP a AMP. |
adenylátangl. adenylate, anion kyseliny adenylové, viz AMP. |
adenylátcyklasaangl. adenylate cyclase, membránový enzym ze třídy lyas (EC 4.6.1.1), který katalyzuje reakci ATP → cAMP + PPi; důležitý člen jedné ze signalizačních kaskád, přenášejících informační (především hormonální) signály do buňky. Je aktivována G-proteiny (obr. viz tamtéž). |
adipocytangl. adipocyte, buňka tukové
tkáně, jejíž funkcí je uchovávat zásobní triacylglyceroly. Metabolicky je vybavena pro biosyntézu triacylglycerolů z mastných kyselin a glycerolu, který získává z glukosy. V případě potřeby (zejména při hladovění organismu) se v ní triacylglyceroly hydrolyticky štěpí na mastné kyseliny a glycerol. Existují dva základní typy adipocytů, a to bílé a hnědé. Bílé adipocyty obsahují malé množství mitochondrií a velkou vakuolu, v níž jsou uloženy triacylglyceroly; mají především zásobní funkci, ale také produkují různé hormony, např. leptin. Hnědé adipocyty (součásti hnědé tukové tkáně) obsahují mnoho mitochondrií a pouze malé tukové vakuoly; jejich funkcí je vedle syntézy hormonů především produkce tepla odbouráváním mastných kyselin v mitochondrii bez současné syntézy ATP. |
ADPadenosindifosfát, přesněji adenosin-5'-difosfát, angl. ADP (adenosine diphosphate), jeden ze základních buněčných energetických
metabolitů (viz adenosinfosfáty). Vzniká především defosforylací ATP nebo fosforylací AMP (enzymem adenylátkinasou, EC 2.7.4.3); jeho fosforylací (substrátovou nebo membránovou fosforylací) vzniká ATP. |
adrenalintéž epinefrin, angl. adrenaline nebo epinephrine, patří mezi hormony (působící též jako neurotransmiter) odvozené od tyrosinu (viz katecholaminy, vzorec tamtéž). Adrenalin je vylučován z dřeně nadledvin do krve na základě nervových podnětů zejména při fyzickém nebo psychickém stresu, tj. v krizových situacích, které vyvolávají v organismu poplachovou reakci: zvyšuje v krvi koncentrace glukosy (stimuluje odbourávání glykogenu a glukogenesi), laktátu a volných mastných kyselin. |
adrenokortikotropintéž kortikotropin nebo adrenokortikotropní hormon, angl. adrenocorticotropic hormone nebo adrenocorticotropin, zkr. ACTH, hormon (glykoprotein) produkovaný adenohypofýzou, který stimuluje produkci glukokortikoidů (zejména kortisolu) a mineralokortikoidů (zejména aldosteronu), ale dlouhodobě také růst kůry nadledvin. ACTH patří mezi hlavní stresové hormony. |
aflatoxinyangl. aflatoxins, toxické sekundární metabolity produkované některými houbami (mykotoxiny), zejména plísněmi druhu Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Mohou se vyskytnout v plesnivých potravinách a krmivech (např. ořechy, arašídy, kukuřice apod.). Při krmení krav kontaminovaným krmivem přecházejí do mléka. Jsou to mutageny, karcinogeny a teratogeny, toxické pro teplokrevné živočichy včetně člověka; způsobují aflatoxikózy. Nemodifikované aflatoxiny jsou většinou netoxické per se; teprve v játrech, kde jsou modifikovány oxygenasami (cytochrom-P450), se stávají toxickými. Aflatoxin B1 je nejsilnějším známým hepatokarcinogenem. |
agarosaangl. agarose, polysacharid získávaný z řas, lineární polymer tvořený D-galaktosou a 3,6-anhydro-L-galaktosou. Používá se ve formě gelu k přípravě kultivačních půd v mikrobiologii a jako nosič při elektroforéze. |
aglutinaceshlukování, angl. aglutination, v imunochemii shlukování korpuskulárních částic s povrchovými antigenními strukturami způsobené interakcí se specifickou protilátkou. Korpuskulárními částicemi jsou zde myšleny např. viry, buněčné struktury (bakterie, erythrocyty) nebo syntetické částice (např. latexové) s adsorbovanými antigeny. Tyto částice se působením protilátek shlukují a charakteristickým způsobem sedimentují; na základě vzniku zákalu (aglutinátu) lze takto stanovit i velmi nízké koncentrace protilátek (kolem 10 ng/ml). |