proteomikaangl. proteomics, obor biochemie snažící se identifikovat bílkoviny (nejlépe všechny), které jsou v dané buňce (tkáni) přítomny, a vysvětlit jejich funkci za daných fyziologických nebo patologických podmínek. Dominantními metodami proteomiky jsou dvojrozměrná elektroforéza (obvykle spojení isoelektrické fokusace a SDS-PAGE) a hmotnostní spektrometrie. Za vývoj nedestruujících ionizačních metod pro hmotnostní spektrometrii biologických makromolekul získali roku 2002 J. B. Fenn a K. Tanaka Nobelovu cenu. |
proteosyntézatéž exprese genu, angl. proteosynthesis, biosyntéza bílkovin, komplexní proces sestávající z několika kroků:
|
prothrombinangl. prothrombin, koagulační faktor II,
prekursor (proenzym) thrombinu. |
protilátkytéž imunoglobuliny, angl. antibodies, proteiny v krevní plasmě schopné vázat
antigeny. Protilátky, které se vážou na jeden (makromolekulární) antigen, mohou být polyklonální (vážou se na více antigenních determinant antigenu) nebo monoklonální (vážou se na jedinou determinantu). Monoklonální protilátky se získávají hybridomovými technologiemi. Polyklonální protilátka je vlastně směsí více monoklonálních protilátek zaměřených proti jednomu antigenu. Za popis struktury protilátek získali G. M. Edelman a R. R. Porter v roce 1972 Nobelovu cenu; v roce 1984 ji za objevy umožňující přípravu monoklonálních protilátek obdrželi G. J. F. Köhler a C. Milstein . |
protoplastangl. protoplast, buňka rostlinného nebo mikrobiálního původu, zbavená
buněčné stěny. Takto upravené buňky jsou vhodným objektem pro různé modifikace genomu a fyziologické studie. |
protoporfyrinyangl. protoporphyrins, bezprostřední
prekursory porfyrinů při biosyntéze hemu. |
provitaminyangl. provitamins, neaktivní
prekursory vitaminů; na svou aktivní formu jsou přeměňovány chemickými modifikacemi v organismu. Nejznámějšími provitaminy jsou karotenoidy (provitaminy A) a ergosterol (provitamin D). |
Prusiner Stanley Ben
|
pseudogenangl. pseudogene, úsek
DNA, který má vysokou homologii s funkčním genem, ale není transkribován. Předpokládá se, že pseudogeny vznikly z funkčních genů mutacemi během evoluce. |
pseudoisoenzymyangl. pseudoisoenzymes, enzymy, které se vyskytují v jednom organismu, katalyzují stejnou reakci a vznikají transkripicí stejného genu; mají však jinou chemickou strukturu, protože podléhají odlišným posttranslačním (nebo kotranslačním) modifikacím (srov. isoenzymy). |