pondělí, 1. července 2024, 07.59
Stránky: E-learning VŠCHT Praha
Kurz: Biochemie II (Biochemie II)
Slovník: Biochemický slovník
M
mutace bodováangl. point mutation, substituce, delece nebo inzerce jediného deoxyribonukleotidu v určitém genu. |
mutace posunem čtecího rámceangl. frameshift mutation, mutace vyvolaná delecí nebo inzercí několika deoxyribonukleotidů, jejichž počet není dělitelný třemi. Zdánlivě nepatrným zásahem (např. delecí jediného deoxyribonukleotidu) dojde k posunu čtení tripletů a tím k zásadní změně ve způsobu čtení všech informací následujících v genu za místem mutace; častým důsledkem takovéto mutace je ukončení translace na nesprávnémSTOP-kodonu nebo naopak pokračování translace za skutečným STOP-kodonem. |
mutagenyangl. mutagens nebo mutagenic agents, fyzikální, chemické nebo biologické vlivy (např. UV-záření, látky modifikující DNA nebo virové infekce) vyvolávající změnu sekvence v genu (viz mutace). Obzvláště nebezpečné skupiny mutagenů jsou ty, které vyvolávají rakovinné bujení (patří do skupiny karcinogenů), a ty způsobující poruchy ve vývoji zárodku (ze skupiny teratogenů). |
mutarotaceangl. mutarotation, změna optické rotace redukujícího
sacharidu ve vodném prostředí, která je vyvolaná změnou absolutní konfigurace na poloacetalovém uhlíku (C1 u aldos, C2 u ketos). V roztoku sacharidů k ní dochází samovolně, dosažení rovnováhy mezi anomery (α- a β-formou) může být urychleno enzymy (mutarotasa, EC 5.1.3.3 nebo glukosa-6-fosfát-epimerasa, EC 5.1.3.15). Termín mutarotace se užívá jak pro změnu optické rotace (důsledek), tak i pro popsanou isomeraci (příčina). |
mutasyangl. mutases, enzymy ze třídy
isomeras (vnitřní transferasy, EC 5.4.-.-), které katalyzují intramolekulární přenos skupin. Metabolicky nejvýznamnější jsou fosfomutasy (EC 5.4.2.-):
|
myelinangl. myelin, směs
lipoproteinů tvořící obal obklopující nervová vlákna, myelinovou pochvu (membrány Schwanových buněk). Demyelinizace (ubývání myelinu) v důsledku přítomnosti proti němu zaměřených protilátek (viz autoimunní choroby) je příčinou ztráty funkčnosti nervového systému. Nejvýznamnější z těchto chorob je roztroušená skleróza, při níž je tímto způsobem poškozována centrální nervová soustava. |
myoglobinangl. myoglobin, jednořetězcový
hemoprotein obsažený hlavně v červených svalových vláknech. Je sekvenčně i konformačně homologní s β-podjednotkou hemoglobinu. Na atom železa v hemu se může vratně vázat molekula kyslíku. Funkcí myoglobinu je skladovat kyslík a předávat ho podle potřeby do dýchacího řetězce. |
myosinangl. myosin, bílkovina, která spolu s
aktinem a dalšími bílkovinami vytváří hlavní kontraktilní strukturu svalu, myofibrilu. Myosin ![]() |