pondělí, 1. července 2024, 07.19
Stránky: E-learning VŠCHT Praha
Kurz: Biochemie II (Biochemie II)
Slovník: Biochemický slovník
A
aminokyseliny glukogenní a ketogenníangl. glucogenic and ketogenic amino acids, rozdělení
proteinogenních aminokyselin podle katabolického osudu jejich uhlíkaté kostry. Glukogenní aminokyseliny při odbourávání poskytují meziprodukty, z nichž lze metabolickou cestou vybudovat sacharidy (resp. glukosu); do této skupiny patří např. Ala (deaminací vzniká pyruvát), Asp a Asn (oxalacetát) nebo Glu, Gln a Pro (2-oxoglutarát). Ketogenní aminokyseliny poskytují při odbourávání pouze takové meziprodukty, z nichž lze biosyntézou získat mastné kyseliny, ne však sacharidy. Těmito meziprodukty jsou zejména acetyl-CoA a acetoacetát (3-oxobutanová kyselina, tj. keton, proto ketogenní). Některé aminokyseliny poskytují při katabolismu jak glukogenní, tak ketogenní meziprodukty. |
aminokyseliny neproteinogennítéž nestandardní nebo nekódované, angl. non-proteinogenic amino acids, aminokyseliny, které se vyskytující v organismu, nejsou však kódovány v DNA a nemohou se tedy zařadit při translaci do rostoucího peptidového řetězce. Patří mezi ně zejména aminokyseliny
|
aminokyseliny proteinogennítéž standardní nebo kódované aminokyseliny, angl. proteinogenic nebo proteogenic amino acids, aminokyseliny, které se při translaci zabudovávají do polypeptidových řetězců bílkovin, proto též aminokyseliny bílkovinotvorné. Patří sem běžných dvacet α-aminokyselin; v několika vzácných případech byla prokázána při translaci inkorporace aminokyseliny selenocysteinu a u bakterií i pyrrolysinu. Zabudování aminokyselin do peptidového řetězce při proteosyntéze je řízeno genetickým kódem (proto též aminokyseliny kódované). Kromě glycinu, který není chirální, mají všechny kódované aminokyseliny konfiguraci L na uhlíku Cα . Vzorce těchto základních biomolekul jsou uvedeny u speciálních hesel spolu s jejich třípísmenkovými a jednopísmenkovými symboly. Proteinogenní aminokyseliny jsou hlavními dusíkatými látkami organismu. Metabolicky jsou spřízněny s 2-oxokyselinami, na něž mohou přecházet transaminací nebo oxidační deaminací. |
aminopeptidasyangl. aminopeptidases, EC 3.4.11.-, hydrolasy z podtřídy peptidas, které odštěpují z N-konce peptidového řetězce koncovou aminokyselinu. Ve střevní sliznici se spoluúčastní trávení bílkovin. |
aminotransferasytéž transaminasy, angl. aminotransferases, EC 2.6.1.-, intracelulární
enzymy podílející se na metabolismu aminokyselin. Katalyzují přenos aminoskupiny z aminokyselin na 2-oxokyseliny, obvykle na 2-oxoglutarát: L-aminokyselina + 2-oxoglutarát 2-oxokyselina + L-Glu. Jejich prostetickou skupinou je pyridoxalfosfát. Jsou specifické pro jednotlivé aminokyseliny; významné jsou zejména alaninaminotransferasa (ALT, EC 2.6.1.2) a aspartátaminotransferasa (AST, EC 2.6.1.1). Zvýšená hladina aminotransferas v krevní plasmě je příznakem poškození tkáňových buněk, zejména při jaterních chorobách nebo při akutním poškození srdečního svalu (infarkt myokardu); stanovení koncentrace katalytické aktivity aminotransferas v krvi pacientů patří k základním klinicko-biochemickým vyšetřením. |
aminy biogenníangl. biogenic amines, skupina aminů, vznikajících v buňkách enzymovou
dekarboxylací aminokyselin (EC 4.1.1.-) s eventuální další úpravou. Mají významné fyziologické a farmakologické účinky. Mezi nejznámější patří:
|
amoniakangl. ammonia, NH3 resp. NH4+, koncový produkt degradace dusíkatých látek. Pro organismy je obecně toxický (viz živočichové - rozdělení podle způsobu vylučování dusíku), rostliny a mikroorganismy ho však mohou, v příslušných dávkách, využívat jako zdroj dusíku. |
amoniaklyasyangl. ammonia-lyases, EC 4.3.1.-, enzymy odštěpující
amoniak za vzniku dvojné vazby. Např. aspartát-amoniaklyasa (EC 4.3.1.1) katalyzuje vratnou reakci: L-aspartát fumarát + NH3. |
AMPadenosinmonofosfát, přesněji adenosin-5'-fosfát, též adenylová kyselina, angl. adenosine 5'-monophosphate, nukleotid vznikající štěpením ATP působením AMP-tvořících ligas, hydrolytickým štěpení cAMP fosfodiesterasou (EC 3.1.4.17) nebo hydrolýzou RNA. Jeho koncentrace v buňkách roste při energetickém vyčerpání; proto je aktivátorem katabolických procesů, které doplňují hladinu ATP (viz adenosinfosfáty). |
amplifikace signáluangl. signal amplification, pojem, kterého se užívá pro vysvětlení situace, kdy na poměrně slabý impuls systém reaguje s velkou intenzitou. Typickým příkladem je odpověď buňky na hormonální stimulaci, kdy dojde k sekvenci událostí: vazba
hormonu na receptor → aktivace G-proteinu → aktivace adenylátcyklasy → syntéza cAMP → aktivace proteinkinasy → fosforylace enzymu. Na některých úrovních se signál dramaticky zvětšuje: receptor aktivuje několik molekul G-proteinu, adenylátcyklasa syntetizuje mnoho molekul cAMP a proteinkinasa fosforyluje mnoho molekul enzymu (viz signální dráhy). Podobně se zesiluje signál při postupné vzájemné aktivaci enzymů koagulační kaskády v krvi. |