pondělí, 1. července 2024, 07.20
Stránky: E-learning VŠCHT Praha
Kurz: Biochemie II (Biochemie II)
Slovník: Biochemický slovník
A
antagonistaangl. antagonist, látka působící proti buněčnému efektu přirozené látky (např.
hormonu nebo neurotransmiteru) tím, že se váže na stejný buněčný receptor a blokuje tak její působení. Srov. agonista a antimetabolity. |
antibiotikaangl. antibiotics, léčivé látky inhibující růst a rozmnožování mikroorganismů. Principem jejich účinku je selektivní ovlivnění specifických pochodů v mikroorganismech bez výraznějšího vlivu na
hostitelskýmakroorganismus. První generace antibiotik byly sekundární metabolity mikroorganismů (plísní, bakterií), v současnosti se řada antibiotik připravuje uměle (různé syntetické nebo polosyntetické postupy). Z chemického hlediska jsou různorodou skupinou látek, většinou však mají molekulovou hmotnost menší než 2000 Da. Působí různými mechanismy: způsobují např. poruchu funkce cytoplasmatické membrány, inhibují syntézu bílkovin, nukleových kyselin nebo syntézu buněčné stěny. Nezabírají na onemocnění virového původu. Za objev prvního antibiotika penicilinu a jeho léčebného efektu na různé infekční choroby získali roku 1945 A. Fleming, E. B. Chain a H. W. Florey Nobelovu cenu. |
antigenangl. antigen, struktura (buňka nebo její část,
protein, DNA nebo nízkomolekulární látka), která prostřednictvím nekovalentních vazeb interaguje se specifickou protilátkou. Bílkovinné antigeny obsahují obvykle několik oblastí, na něž se vážou jednotlivé protilátky; hovoříme o antigenních determinantách neboli epitopech. Antigen, který vyvolává v organismu tvorbu protilátek, se nazývá imunogen. |
antikodonangl. anticodon, sekvence tří
nukleotidů v molekule tRNA, která se může vázat na komplementární trojici v mRNA, zvanou kodon. Protože každá báze nukleových kyselin se za běžných okolností páruje jen s jednou (komplementární) bází, je tak zajištěna specifická vazba tRNA na příslušný úsek mRNA, a tím i bezchybné předávání genetické informace při proteosyntéze (translaci). |
antimetabolityangl. antimetabolites, strukturní analoga
vitaminů (viz antivitaminy), regulačních látek nebo substrátů enzymů, blokující (obvykle mechanismem kompetice o vazebné místo) jejich působení. Využívají se jako léčiva. |
antioxidantyangl. antioxidants, látky, které chrání buňky před účinkem volných radikálů a dalších reaktivních kyslíkových částic (viz oxidační stres). Dělí se na antioxidační enzymy (superoxiddismutasa, katalasa, peroxidasa) a antioxidační (nízkomolekulární) substráty, které jsou buď lipofilní (rozpustné v tucích, např. vitamin E), nebo hydrofilní (rozpustné ve vodě, např. vitamin C, glutathion, thioly, flavonoidy, močová kyselina). |
antiportangl. antiport, transportní mechanismus pomocí integrální membránové bílkoviny, kdy jedna částice je transportována jedním směrem a teprve pak může být transportována druhá částice směrem opačným. Obě částice mohou být transportovány pasivně, nebo jedna pasivně a druhá aktivně (viz sekundární aktivní transport, srov. symport).
|
antisense RNAangl. antisence RNA, nekódující molekula
RNA, která je komplementární k určité kódující mRNA. Blokuje její translaci tím, že s ní vytváří komplex (zvaný duplex, dsRNA, analog dsDNA), který je dále degradován mechanismy RNA-interference. Jde o jeden ze způsobů regulace exprese určitého genu; pro uplatnění tohoto postupu musí samozřejmě existovat i "regulační" gen, kódující příslušnou antisense RNA. |
antisérumangl. antiserum, krevní sérum zvířete, které bylo, obvykle uměle, imunizováno určitým antigenem (resp. imunogenem). Obsahuje pak v dosti vysoké koncentraci protilátky proti tomuto antigenu. |
antivitaminyangl. antivitamins, strukturní analoga
vitaminů, snižující jejich biologický účinek. Zpomalují růst mikroorganismů, závislých na daném vitaminu. U živočichů vyvolávají příznaky nedostatku vitaminu; např. lék warfarin, používaný jako antikoagulans (snižuje tendenci krve ku srážení, a tím i pravděpodobnost vzniku trombu), je antivitaminem vitaminu K, který pozitivně ovlivňuje několik kroků koagulační kaskády. |