Manipulace se soubory a adresáři
| Stránky: | E-learning VŠCHT Praha |
| Kurz: | Linux, shell |
| Kniha: | Manipulace se soubory a adresáři |
| Vytiskl(a): | Nepřihlášený host |
| Datum: | pondělí, 7. října 2024, 07.14 |
1. Adresářová struktura
V operačních systémech unixového typu existuje pouze jedna stromová adresářová struktura, která začíná v kořenovém adresáři. Kořenový adresář se značí symbolem / (lomítko). Každý soubor a adresář má v adresářové struktuře svou unikátní absolutní cestu.
Absolutní cesta vždy začíná kořenem (/) a končí názvem konkrétního souboru či adresáře. Jednotlivé úrovně adresářů v cestě jsou odděleny také symbolem /.
Relativní cesta je poloha souboru či adresáře oproti místu (adresáři), ve kterém se uživatel právě nachází. Relativní cesta se tedy od absolutní rozezná tak, že nezačíná symbolem /. Důsledkem je, že určení cílového souboru není jednoznačné, ale záleží
na aktuální poloze v adresářové struktuře.
Pro určení a zobrazení struktury aktuální polohy v adresářové struktuře lze využít příkazy pwd a tree.
Pro změnu polohy v adresářové struktuře slouží příkaz cd. Bez argumentů přesměruje uživatele do domovského adresáře. Argumentem může být absolutní či relativní cesta do požadovaného místa v adresářové struktuře.
Zejména při změně polohy v adresářové struktuře pomocí relativních cest se využívají další speciální symboly ., .., ~ a -.
Symbol . (jedna tečka) značí aktuální místo v adresářové struktuře.
Symbol .. (dvě tečky) značí nadřazený adresář.
Symbol ~ (tilda) značí domovský adresář aktuálně přihlášeného uživatele.
Symbol - (pomlčka) značí předchozí místo v adresářové struktuře.
2. Soubory
Správu souborů na disku zajišťuje souborový systém (filesystem). Informace o každém souboru, jako je jeho jméno či velikost, jsou soustředěny do datové struktury, která se nazývá i-uzel (i-node). Soubor v souborovém systému je pak jednoznačně definován právě číslem i-uzlu.
Adresář je z pohledu souborového systému pouze zvláštní případ souboru.
Periferie a další zařízení, jako jsou třeba disky, jsou v systému reprezentovány také jako soubory.
Všechny výše uvedené soubory se v systému od sebe odlišují typem souboru, který lze zjistit pomocí příkazu ls z atributů, které jsou uvedeny na počátku výpisu.
Nejčastější typy souborů
| Symbol
|
Typ souboru
|
|
|---|---|---|
| - | běžný soubor
|
|
| d | adresář | |
| l | symbolický link
|
|
| c | znakové zařízení, nejčastěji terminál nebo modem
|
|
| b | blokové zařízení, nejčastěji pevný disk nebo CD-ROM
|
|
| p | pojmenovaná pipe |
Soubory začínající tečkou (.) jsou skryté.
3. Vytvoření souboru a adresáře
Běžný soubor je možné vytvořit pomocí příkazu touch.
Pro vytvoření běžného souboru je také možné využít přesměrování standardního výstupu libovolného programu, např. příkazem echo.
Adresář lze vytvořit příkazem mkdir.
4. Kopírování souboru a adresáře
Pro kopírování souborů slouží příkaz cp.
Příkaz cp se používá i pro kopírování adresářů.
5. Přejmenování a přesunutí souboru a adresáře
Pro přejmenování a přesunutí souboru se používá příkaz mv.
Příkaz mv se stejně používá i pro přejmenování či přesunutí adresáře.
6. Smazání souboru a adresáře
K odstranění souboru slouží příkaz rm. Pokud soubor existuje a má-li uživatel oprávnění k této operaci, dojde ke smazání souboru bez dalšího varování. Pomocí přepínače -i lze vynutit výzvu k potvrzení odstranění souboru.
K odstranění adresáře lze použít též příkazu rm, ale také příkazu rmdir. Kromě oprávnění k této operaci se uživatel musí ujistit, že adresář je prázdný. V základním použití příkazu rm ke smazání neprázdného adresáře nedojde, to lze však vynutit pomocí přepínače -r, který rekursivně vymaže všechny položky obsažené v adresáři.
