Želvušky, Tardigrada
|
|
Tardigrades, water bears
|
Příslušnost třídy želvušek Tardigrada do podkmene klepítkatci
Chelicerata. (Název skupiny klepítkatců
Chelicerata byl odvozen od
charakteristického předního páru končetin, tzv. klepítek, tj. chelicery.
Hlava a hruď je srostlá v hlavohruď, někdy přirůstá i zadeček.
V čistírenských kalech lze ze skupiny klepítkatců nalézt některé zástupce roztočů (viz obr. 1a–b).)
Želvušky
Tardigrada mají tělo složené z hlavy a 4 tělních segmentů, každý
článek nese 1 pár parapodií zakončených dvojitými drápky. Tělo je kryté
kutikulou tvořenou látkou podobné chitinu. Kutikula může být různým
způsobem skulpturovaná, zbarvení je proměnlivé a závisí na pigmentaci
kutikuly. Velikost jednotlivých jedinců nepřevyšuje 1 mm. Pohyb želvušek
je velmi pomalý, pohybují se pomocí parapodií. V ústní dutině mají slinné
žlázy a 2 vysunutelné bodce, kterými nabodávají rostliny a těla živočichů
(např. Nematoda). Pomocí svalnatého pharynxu pak vysávají tělní tekutiny.
Během svého života procházejí aktivními a inaktivními obdobími
života (asphyxie, encystace, anabióza).
- Při nedostatku kyslíku v prostředí dochází k tzv. asphyxii, při které
se jedinec přestane pohybovat, zprůhlední (prázdné střevo) a nabobtná vodou.
V tomto stavu je schopný přežívat až 5 dní, pokud se nevrátí aerobní
podmínky, většinou hyne.
- Při nedostatku potravy a sníženém množství potravy dochází k tzv.
encystaci, při které zvíře odvrhne starou pokožku (ale ne u ústního otvoru),
starou svlečku neopouští, své tělo zakulatí, na povrchu vytvoří silnější
pokožku a tím vzniká cysta.
- Při vyschnutí prostředí přechází organismus do stavu tzv. anabiózy,
při kterém ztrácí větší část vody, zakulacuje se a na těle vytváří velmi
hluboké rýhy. V tomto stavu je organismus schopen vydržet až 6,5 roku.
Obývají většinou vodní biotopy, porosty mechů a lišejníků, někdy jsou
přítomné i v aktivovaném kalu v čistírnách odpadních vod. Nejznámějším
druhem je medvíďátko
Macrobiotus hufelandi (viz obr. 2a–c), dalším druhem je např.
Pseudechiniscus tridentifer (viz obr. 3a–b).
|
Obr. 1a: Zástupce roztočů, přítomný v aktivovaném kalu.
|
|
Obr. 1b: Zástupce roztočů, přítomný v aktivovaném kalu.
|
|
Obr. 2a: Zástupce želvušek Tardigrada, druh Macrobiotus hufelandi.
|
|
Obr. 2b: Zástupce želvušek Tardigrada, druh Macrobiotus hufelandi.
|
|
Obr. 2c: Zástupce želvušek Tardigrada, druh Macrobiotus hufelandi.
|
|
Obr. 3a: Zástupce želvušek Tardigrada, druh Pseudechiniscus tridentifer.
|
|
Obr. 3b: Zástupce želvušek Tardigrada, druh Pseudechiniscus tridentifer.
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I
II
III