Soustava oběhová

Při oběhové soustavě se využívá ze zdroje pouze takové množství vody, které pokryje spotřebu a případnou ztrátu vody ve výrobě, nahrazuje se odpad vody z čisticích zařízení, ztráty vody výparem, únosem, rozstřikem a odluhem v chladicích zařízení a potrubích, popř. se přidává voda na snižování koncentrace rozpuštěných látek v cirkulující vodě. Základním principem oběhové soustavy je cirkulace chladicí vody. Chladicí voda se používá na chlazení kondenzátorů, které fungují jako teplosměnná zařízení. Na styčné ploše mezi chladicí vodou a povrchem kondenzátoru dochází k přestupu tepla do chladicí vody, která se tímto otepluje. Účinnost teplosměnného zařízení závisí na obsahu rozpuštěných látek v chladicí vodě a možné přítomnosti mikroorganismů. Na povrchu teplosměnného zařízení se po určité době vytváří vrstvička biofilmu (viz obr. 1) (slizovitá diafragma, která často obsahuje patogenní mikroorganismy) či úsady (viz obr. 2) (vznikají chemickým srážením, korozními procesy a sedimentací částic) snižující účinnost chlazení. Slizovité bakteriální biofilmy mohou na svém povrchu zachycovat i některé patogenní organismy, které mohou být možnými původci onemocnění osob přicházejících s nimi do styku (mechanické čištění a údržba). Aby mohla být voda opakovaně použita v oběhové soustavě pro chlazení, je potřeba provést její ochlazení. Ochlazení probíhá atmosférickým vzduchem či skrápěním teplosměnných zařízení. Příkladem chladicího zařízení jsou chladicí rybníky a příkopy, sprchové bazény, gradovny (atmosférické chladicí věže, otevřené), chladicí věže (viz obr. 3) (s přirozeným tahem, s umělým tahem). Velmi často používané jsou chladicí věže s umělým tahem (viz obr. 4). Použitá chladicí voda je z kondenzátoru vedena do rozváděcího systému v chladicí věži, odkud padá na chladicí systém. Zde přichází do styku se vzhůru proudícím vzduchem a ochlazuje se. Ochlazená voda se sbírá v nádrži a čerpá se zpět po průchodu přes česle či síta (viz obr. 5) na chlazení kondenzátoru. Dobrá funkce systému závisí na kvalitě cirkulující vody, která se zjišťuje, mimo jiné, mikroskopickým a bakteriologickým rozborem. Odpařená a chladicím vzduchem stržená voda se nahrazuje čerstvou vodou, jejímž zdrojem nesmí být znečištěný či eutrofizovaný zdroj umožňující pomnožování organismů. Po určité době dochází k zahušťování cirkulující vody, která má charakter kontinuální kultivace organismů. Na zahuštění se podílí i kalový sediment vznikající na dně sběrné nádrže, používané pro zachycení chlazené vody. Nádrž je vhodné včas odkalovat mechanickým stahováním sedimentu a zamezit tak tvorbě mikrobiálních povlaků v rozvodných systémech. Biologické závady jsou způsobené i přísunem klidových stádií spolu s prachovými částicemi chladicím vzduchem v chladicích věžích. Na osvětlených plochách věží se rozvíjejí řasové nárosty (viz obr. 6a–c) s uchycenými organismy (hmyz, červi). Fotosynteticky asimilující organismy způsobují korozi povrchu betonových i kovových konstrukcí. Korozi se v praxi zamezuje dávkováním inhibitorů koroze na bázi biocidů. Je nezbytně nutné, aby preparáty působící jako inhibitory koroze a dispergátory, byly otestovány nejen korozními zkouškami, ale i biologickými testy (při vypouštění a možném úniku takto ošetřených vod se doporučuje provedení testů toxicity, viz testy toxicity) či bakteriologickými testy.

Obr. 1: Vrstvička bakteriálního biofilmu s detailním zobrazením ložisek bakterií Legionella sp.

Obr. 2: Úsady tvořící se v rozvodech potrubí v chladicích okruzích.

Obr. 3: Chladicí věže používané v energetickém průmyslu pro potřeby chlazení.

Obr. 4: Schéma chladicí věže s umělým tahem.

Obr. 5: Detail česlí a sít používaných k odstranění hrubších nečistot z chladicích vod.

	Obr. 6a: Řasové nárosty rozvíjejí se na osvětlených plochách sloupů chladicích věží.
	Obr. 6b: Řasové nárosty rozvíjejí se na osvětlených plochách sloupů chladicích věží.
	Obr. 6c: Odstávka provozu chladicích věží.

Soustava oběhová
Circulation system

Soustava oběhová

Circulation system