Skrytěnky jsou eukaryotické autotrofní i heterotrofní bičíkovci s dorzoventrálně stavěnou buňkou (na dorzální straně jsou vyklenuté, na ventrální ploché či vyduté) a bočně umístěnou dvojicí bičíků, z nichž je jeden kratší a druhý delší. Povrch buňky je krytý periplastem, tj. plazmatická membrána s vespod uloženými destičkami. Na břišní straně je patrný útvar vakovitého tvaru, tzv. jícen, podél kterého jsou umístněny trichocysty, tj. světlolomná bezbarvá tělíska. V plazmě jsou dva chloroplasty s pyrenoidem a červeným stigmatem. Asimilačními pigmenty jsou chlorofyl-a+c, karoteny. Zásobní látkou je škrob. V přírodě se vyskytují ve volné vodě zejména zjara a na podzim (pobřežní vody, přehrady, rybníky), kde tvoří maxima objemové biomasy za tvorby hnědého vegetačního zbarvení vody (viz obr. 1). Jsou důležitou potravou zooplanktonu. Pro vodárenství má význam jejich hromadný výskyt s doprovázejícím fialkovým až rybím zápachem a pachutí vody, která je nasládlá.

Základní zástupce a rozdělení do skupin uvádí schématický přehled: Zařazení vybraných rodů skrytěnek třídy Cryptophyceae. V případě bližšího taxonomického určování je nutno použít podrobnou taxonomickou literaturu.

 

---

Obr. 1: Skrytěnky rodu Cryptomonas tvořící hnědé vegetační zabarvení vody.

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III