Mycelium, nebo-li podhoubí, vzniká rozrůstáním hyf (viz obr. 1).
Mycelium může být (viz obr. 2) přehrádkované s tzv. septy (viz obr. 3)
či bez sept (tzv. coenocytické, u kterého se mohou částečně vytvářet jako náznaky).
Speciálním typem mycelia, typické pro kvasinky, je tzv. pseudomycelium
tvořené pučícími navzájem spojenými buňkami. Pokud jsou vytvořené příčné přepážky v septovaném myceliu,
lze v nich pozorovat drobné otvory, jednoduché póry, tzv. komplexní dolipóry,
které umožňují pohyb cytoplazmy v hyfách z jedné buňky do druhé. U hub se
sexuálním rozmnožováním se dolipóry významně podílejí na přesunu (migraci)
jader. Mycelium je tvořeno pletivem tzv. plektenchymem, které může být
dvojího typu: prozenchym (volně spletené hyfy, ležící vedle sebe) a pseudoparenchym
(hustě stlačené hyfy, připomínající cévní svazky vyšších rostlin). Tyto dva typy pletiv
se podílejí na stavbě různých somatických a reprodukčních struktur. Např. prozenchym
tvoří stroma (dochází zde k fruktifikaci) a pseudoparenchym tvoří sklerocium (má tvar
hlízy, je odolné vůči nepříznivým podmínkám). U parazitických hub, které rostou
na povrchu svého hostitele, dochází k tvorbě specifických orgánů, tzv. haustorií,
které vytvoří mycelium uvnitř hostitelské buňky.
 |
Obr. 1: Hyfy mikromycet rodu Fusarium obarvené laktofenolem a pozorované pod mikroskopem.
|
 |
Obr. 2: Typy mycelií u mikromycet.
|
 |
Obr. 3: Septa (přehrádky) u hyf mikromycet rodu Fusarium obarvené laktofenolem a pozorované pod mikroskopem.
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I 
II 
III 