Spolu s rozpuštěným železem (viz koloběh železa) se ve vodách vyskytuje i mangan. Bakterie zodpovídající za oxidaci železa většinou provádí i oxidaci manganu. Mangan je prvkem, který má obdobné vlastnosti a stratifikační ráz, jako železo. V přírodě se vyskytuje nejčastěji v dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné formě. V případě minimální koncentrace rozpuštěného kyslíku se vyskytuje v dvojmocné formě jako Mn²⁺, [MnOH]⁺, [Mn(OH)₃]^-, [MnSO₄(aq)]⁰, [MnHCO₃]⁺; při vysokých koncentracích chloridů a v  kyselém prostředí jako [MnCl]⁺, [MnCl₂]⁰, [MnCl₃]^-; v hydrogenuhličitanových a síranových vodách tvoří iontové asociáty [MnSO4]⁰, [MnHCO3]⁺ zastoupené až 50 % z celkového množství rozpuštěného manganu. Obecně je množství rozpuštěného manganu dáno rozpustností hydroxidů, uhličitanů a sulfidů. V alkalickém prostředí rychle oxiduje a hydrolyzuje, vylučuje se jako již méně rozpustná forma v  oxidačním stupni III a IV. V přírodě dochází nejen k chemické oxidaci manganu, ale i k biochemické oxidaci manganovými bakteriemi (v neutrálním prostředí probíhá biochemická oxidace za tvorby bakteriální biomasy). V přírodních vodách se vyskytuje mangan ve velmi nízkých koncentracích, které nejsou hygienicky významné. Problém nastává v případě senzorických závad, kdy již od koncentrace 0,1 mg·l^-1 se mění chuť vody, nehledě na problém se zabarvováním materiálů, přicházejících do styku s vodou s vyšším obsahem manganu. K rozvoji manganových bakterií dochází již při nízkých koncentracích (viz Skupina chemolitotrofních bakterií).

  Grafy souvislostí do úrovně:      I       II       III