Ve vzorcích posuzovaných vod se vyskytují spíše vývojová stádia červů
(vajíčka, cysty, larvy) než samotní dospělci. Separační technologií se
zachytávají na vločky koagulantu či v pískovém loži filtru, ale byly
popsány i případy výskytu červů ve vodovodním řadu. Zástupci hlístic a
některých dalších nematod (háďátka) jsou z estetického hlediska v pitné
vodě nepřípustné, při hromadném úhynu jsou zdrojem zápachu a organoleptických
závad. Některé hlístice mohou přenášet střevní patogenní bakterie rodů
Shigella či Salmonella. V našich podmínkách k patogenním zástupcům červů
patří skupina tasemnic (viz obr. 1) (Taeniarhynchus saginatus, Taenia solium,
Diphyllobothrium latum), škrkavek (viz obr. 2) (Ascaris lumbricoides),
roupů (viz obr. 3) (Enterobius vermicularis)
a svalovců (Trichinella spiralis). Vývojové cykly tasemnic probíhají
v jednom či dvou mezihostitelích a na definitivním hostiteli.
 |
Obr. 1: Způsob přenosu tasemnic mezihostiteli na člověka.
|
 |
Obr. 2: Způsob přenosu škrkavek na člověka.
|
 |
Obr. 3: Způsob přenosu roupů na člověka.
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I 
II 
III 